Suchergebnisse

V původně premosnstrátském klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kláštoře pod Znievom (Slovensko) se dochovala malovaná deska z roku 1600: polopostava trůnící Panny Marie s dítětem v životní velikosti. Kompozice vychází z předlohy vytvořené vlámským malířem Quintenem Massysem, která dala koncem 16. a počátkem 17. století v Antverpách vzniknout četným malovaným kopiím. Ty byly součástí konzervativního estetického hnutí spojeného s protireformací, jehož cílem byl návrat k umění vlámských primitivů. Kolem roku 1600 vyrobili bratři Wierixové podle Massysovy předlohy čtveřici tisků, které malíři kláštorské trůnící madony zjevně posloužily jako předloha. Obraz vznikl pravděpodobně v jižním Německu, jak naznačuje skutečnost, že na desku bylo použito lipové a nikoliv dubové dřevo. Do Kláštora obraz přivezli nejspíše jezuité, kteří v tomto regionu působili s obzvláštní činnorodostí. Monumentální obraz Panny Marie s dítětem se tak stal účinnou zbraní v konfesijním boji, a to i díky četným zázrakům. V roce 1777 je zmiňován jako "Gratiosa imago", tedy Gnadenbild, milostný obraz . Díla vycházející z kompozic vlámských mistrů 15. nebo počátku16. století se jen málokdy stávala milostnými obrazy. Výjimkou byly region Bavorského vévodství, Rakouského císařství a Uher. Vedle románského a gotického sochařství a řady byzantských ikon se zde plnohodnotnými milostnými obrazy stávaly take vlámské malby z 15. a 16. století nebo jejich kopie. Nejznámějším případem je Maria Hilf od Lucase Cranacha staršího v innsbruckém dómu. Z ranější nizozemské malby se pak nabízejí příklady jako Gnadenbild ze Sammarei u Pasova nebo poutní kostel Maria Bühel u Salcburku, kde se milostnými obrazy staly kopie podle Rogiera van der Weyden zhotovené místními tvůrci v 17. století. K těmto známým případům vlámských předloh s "magickým potenciálem" bychom měli nově řadit take kláštorskou trůníví Pannu Marii s dítětem.