Suchergebnisse

This paper deals with the financial transaction tax in the European Union. While it is currently a matter of enhanced cooperation between several Member States regulated only at the national level, it is considered to be a potentially good source of the EU's own resources. The negotiations about its implementation on the EU recently begun again as there is need to search for funds for the economic recovery after the coronavirus pandemic. The author works with the hypothesis that if the taxation of financial transactions and the financial sector as such is beneficial, harmonization within the free market of the European Union is necessary. From scientific methods, it will mainly use the analysis of proposals for a new system of taxation of financial transactions to confirm or refute it. In order to be able to put the issue into a suitable context, the method of interpretation will also be used, especially in the first chapter dealing with the issue of sectoral taxation. With regard to the problematic nature of the examined type of tax, a comparison will be made in several parts - while examining the current state and possible developments in the future. The professional literature does not yet deal with this topic, so it will be used rather in support of other sources, such as legislative documents of national and community institutions, and press releases. In addition to processing the above hypothesis by the proposed methods, the aim of this work is also to provide an overview of the current state of affairs both at the level of the European Union and within the Czech Republic. Sectoral taxation is by its nature a political issue, so there is room for controversy about its suitability, effectiveness, and impact on society. ; Tento příspěvek se zabývá daní z finančních transakcí v Evropské unii. I když v současné době jde o posílenou spolupráci mezi několika členskými státy regulovanou pouze na vnitrostátní úrovni, považuje se to za potenciálně dobrý zdroj vlastních zdrojů EU. Jednání o jeho provádění v EU nedávno znovu začala, protože je třeba hledat finanční prostředky na hospodářské oživení po pandemii koronavirů. Autor pracuje s hypotézou, že pokud je zdanění finančních transakcí a finančního sektoru jako takového výhodné, je nutná harmonizace v rámci volného trhu Evropské unie. Z vědeckých metod použije k potvrzení nebo vyvrácení zejména analýzu návrhů nového systému zdanění finančních transakcí. Aby bylo možné tuto problematiku uvést do vhodného kontextu, bude rovněž použita metoda výkladu, zejména v první kapitole zabývající se problematikou odvětvového zdanění. S ohledem na problematičnost zkoumaného typu daně bude provedeno srovnání v několika částech - při zkoumání současného stavu a možného vývoje do budoucna. Odborná literatura se tímto tématem ještě nezabývá, bude proto spíše použita na podporu dalších zdrojů, jako jsou legislativní dokumenty národních a komunitních institucí a tiskové zprávy. Kromě zpracování výše uvedené hypotézy navrhovanými metodami je cílem této práce také poskytnout přehled o aktuálním stavu věcí na úrovni Evropské unie i v rámci České republiky. Odvětvové zdanění je ze své podstaty politickou otázkou, takže existuje prostor pro polemiku o jeho vhodnosti, účinnosti a dopadu na společnost. ; This paper deals with the financial transaction tax in the European Union. While it is currently a matter of enhanced cooperation between several Member States regulated only at the national level, it is considered to be a potentially good source of the EU's own resources. The negotiations about its implementation on the EU recently begun again as there is need to search for funds for the economic recovery after the coronavirus pandemic. The author works with the hypothesis that if the taxation of financial transactions and the financial sector as such is beneficial, harmonization within the free market of the European Union is necessary. From scientific methods, it will mainly use the analysis of proposals for a new system of taxation of financial transactions to confirm or refute it. In order to be able to put the issue into a suitable context, the method of interpretation will also be used, especially in the first chapter dealing with the issue of sectoral taxation. With regard to the problematic nature of the examined type of tax, a comparison will be made in several parts - while examining the current state and possible developments in the future. The professional literature does not yet deal with this topic, so it will be used rather in support of other sources, such as legislative documents of national and community institutions, and press releases. In addition to processing the above hypothesis by the proposed methods, the aim of this work is also to provide an overview of the current state of affairs both at the level of the European Union and within the Czech Republic. Sectoral taxation is by its nature a political issue, so there is room for controversy about its suitability, effectiveness, and impact on society.

So-called Brexit and its consequences for the United Kingdom and the Member States of the European Union have been a major topic for several years. There are various conjectures, theories and quality research to address the effects of both options - with or without an agreement - on a variety of economic and political areas. In addition to discussions on the conditions for the United Kingdom's withdrawal from the community, the Union has been trying for many years to harmonize the Corporate Tax legislation. There are ambitions to fully unify the rules and to introduce new stricter measures against tax evasion. In this article, the author examines how one topic affects the other, how important will be the Brexit's role in the Union's efforts to achieve corporate tax harmonization to date, then she analyses some of the theories and expert estimates, compares them with relevant EU legislation focusing on Corporate Tax obligations, and gives an overview of possible endings. In conclusion, the hypothesis that the remaining Member States should unify their approach to UK entities concerning tax policies as far as possible in order to avoid confusion and difficulties in taxpayers' legal systems and to open the door to tax evasion, will be refuted or confirmed in the conclusion of the article. ; Tzv. Brexit a jeho důsledky pro Spojené království a členské státy EU Evropská unie je hlavním tématem již několik let. Existuje spousta dohadů, teorií a výzkumů zaměřených na účinky obou možností - s nebo bez dohody - na různé hospodářské a politické oblasti. Unie se již mnoho let snaží harmonizovat právní předpisy o dani z příjmu právnických osob, s čímž přímo souvisí diskuse o podmínkách pro vystoupení Spojeného království z komunity. Existují ambice plně sjednotit pravidla a zavést nová přísnější opatření proti daňovým únikům. V tomto článku autor zkoumá, jak jedno téma ovlivňuje druhé, jak důležitá bude role Brexitu v úsilí Unie o dosavadní harmonizaci daně z příjmu právnických osob, zanalyzuje některé teorie a expertní odhady, porovnává je s relevantními evropskými předpisy zaměřenými na povinnosti související s daní z příjmu právnických osob a poskytne náhled na možný výsledek. Hypotézou práce je, že zbývající členské státy by měly svůj přístup k britským subjektům sjednotit, pokud jde o daňové politiky, což by zabránilo zmatku a obtížím s orienací v právních systémech daňových poplatníků a otevření dveří k daňovým únikům. ; So-called Brexit and its consequences for the United Kingdom and the Member States of the European Union have been a major topic for several years. There are various conjectures, theories and quality research to address the effects of both options - with or without an agreement - on a variety of economic and political areas. In addition to discussions on the conditions for the United Kingdom's withdrawal from the community, the Union has been trying for many years to harmonize the Corporate Tax legislation. There are ambitions to fully unify the rules and to introduce new stricter measures against tax evasion. In this article, the author examines how one topic affects the other, how important will be the Brexit's role in the Union's efforts to achieve corporate tax harmonization to date, then she analyses some of the theories and expert estimates, compares them with relevant EU legislation focusing on Corporate Tax obligations, and gives an overview of possible endings. In conclusion, the hypothesis that the remaining Member States should unify their approach to UK entities concerning tax policies as far as possible in order to avoid confusion and difficulties in taxpayers' legal systems and to open the door to tax evasion, will be refuted or confirmed in the conclusion of the article.

In this paper, the author discusses a forthcoming European Union directive that the European Commission wants to adjust to the new rules on the taxation of digital business and financial operations. At the time of the digital economy, this issue is highly topical, yet still raises many questions. The proposal of this Directive includes, among other things, the possibility for Member States to tax the profits of a corporation that arises within its territory, even if the taxable person is not physically present. Under certain conditions, a 'significant virtual presence' would be created in each Member State in which it derives income from its business activity. The aim of this paper is to confirm or rebut the hypothesis that the introduction of the 'significant virtual presence' of legal entities carrying out profitable activities in several Member States of the European Union is a desirable step towards a fairer and easier distribution of taxation, while providing readers with an overview of the directive. ; V tomto příspěvku autor rozebírá přicházející směrnici EU, kterou se Evropská komise chce přizpůsobit novým pravidlům o zdanění digitálních obchodních a finančních operací. V době v digitální ekonomiky je tento problém vysoce aktuální, ale stále vyvolává mnoho otázek. Návrh této směrnice zahrnuje mimo jiné i možnost pro členské státy zdanit zisky vzniklé společnosti na jeho území, i když osoba povinná k dani není fyzicky přítomna. Za určitých podmínek by byla vytvořena tzv. "významná virtuální přítomnost" v každém členském státě, ve kterém subjekt získává příjem ze své obchodní činnosti. Cílem této práce je potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že zavedení "významné virtuální přítomnosti" osob podnikajících prostřednictvím digitální platformy, jíž vzniká zisk v několika členských státech Evropské unie, je žádoucím krokem ke spravedlivějšímu a snadnějšímu rozdělení daní. Příspěvek dále poskytuje čtenářům shrnutí významných bodů směrnice. ; In this paper, the author discusses a forthcoming European Union directive that the European Commission wants to adjust to the new rules on the taxation of digital business and financial operations. At the time of the digital economy, this issue is highly topical, yet still raises many questions. The proposal of this Directive includes, among other things, the possibility for Member States to tax the profits of a corporation that arises within its territory, even if the taxable person is not physically present. Under certain conditions, a 'significant virtual presence' would be created in each Member State in which it derives income from its business activity. The aim of this paper is to confirm or rebut the hypothesis that the introduction of the 'significant virtual presence' of legal entities carrying out profitable activities in several Member States of the European Union is a desirable step towards a fairer and easier distribution of taxation, while providing readers with an overview of the directive.