Suchergebnisse

Zasedanje Evropskog saveta u oktobru 2019. godine na kojem nije postignuta saglasnost zemalja članica o otvaranju pristupnih pregovora sa Albanijom i Severnom Makedonijom je vratilo politiku proširenja Evropske unije (EU) u žižu medijske i političke pažnje i ogolilo razmere krize politike proširenja EU na Zapadni Balkan. Na insistiranje pojedinih zemalja članica, predvođenih Francuskom, Evropska komisija je u februaru 2020. godine predložila izmene metodologije pristupanja. Cilj ovog rada je da kritički razmotri kako politiku proširenja EU na Zapadni Balkan, tako i novu metodologiju. U istraživanju je korišćen model spoljnih podsticaja Frank Šimelfeniga (Frank Schimmelfennig) i Ulrih Sedelmajera (Ulrich Sedelmeier), koji je razvijen kako bi se analizirala evropeizacija zemalja Centralne i Istočne Evrope putem uslovljavanja koje je EU vršila u procesu pristupanja. Primena ovog modela na politiku proširenja na Zapadnom Balkanu pokazuje da najveći problem aktuelne politike nije u metodologiji pristupanja, već u nekredibilnom uslovljavanju koje je EU u poslednjih dvadeset godina primenjivala u odnosu na potencijalne članice iz ovog regiona. U radu se dokazuje teza da su zemlje članice EU i do sada imale na raspolaganju mehanizme kojima su mogle da odlučnije primenjuju uslovljavanje u odnosu na zemlje Zapadnog Balkana, ali to nisu činile. Stoga uzroke problema politike proširenja treba tražiti u odsustvu strateškog pristupa prema Zapadnom Balkanu zbog krize u samoj EU i zamora od proširenja, te se može zaključiti da reforma ima za cilj da utre put budućem diferenciranom članstvu u EU.

Tato studie se zabývá britskou zahraniční politikou v turbulentním období počátku devadesátých let 20. století. Cílem je přispět ke studiu zahraniční politiky vlád konzervativního ministerského předsedy Johna Majora jako nástupce Margaret Thatcherové, a to odkrytím hlavních trendů jeho evropské politiky. Práce se zabývá především událostmi souvisejícími s vývojem evropské integrace, které zásadně ovlivnily vnitropolitickou situaci ve Velké Británii v devadesátých letech 20. století. Důraz je rovněž kladen na analýzu destabilizujících vlivů evropské politiky na tehdy vládnoucí Konzervativní stranu. ; The study deals with the British foreign, more precisely European policy, during the turbulent times of the early 1990's. Aim of the study is to contribute to the research of British foreign policy at times of overall changes in geopolitical order in Europe through analysis of main aspects of John Major's foreign policy between 1990 and 1997. An emphasis is put on a destabilising European affairs' impact on the British domestic policy, especially on the then governing Conservative party. ; Tato studie se zabývá britskou zahraniční politikou v turbulentním období počátku devadesátých let 20. století. Cílem je přispět ke studiu zahraniční politiky vlád konzervativního ministerského předsedy Johna Majora jako nástupce Margaret Thatcherové, a to odkrytím hlavních trendů jeho evropské politiky. Práce se zabývá především událostmi souvisejícími s vývojem evropské integrace, které zásadně ovlivnily vnitropolitickou situaci ve Velké Británii v devadesátých letech 20. století. Důraz je rovněž kladen na analýzu destabilizujících vlivů evropské politiky na tehdy vládnoucí Konzervativní stranu.

Cilj ovog istraživanja bio je, da se sagleda kaznena politika i efikasnost sudova u vođenju krivičnog postupka protiv punoletnih učinilaca krivičnih dela razbojničke krađe, razbojništva i iznude. Istraživanje je dizajnirano kao studija preseka. Uzorak su činile sve odluke sudova za krivična dela razbojničke krađe, razbojništva i iznude na teritoriji Republike Srbije, za koje je postupak okončan, u periodu od 2007 do 2012. godine. Podaci su preuzeti od Republičkog zavoda za statistiku i odnose se na statističko istraživanje kriminaliteta, praćenjem optuženih i osuđenih lica za ova krivična dela. Rezultati pokazuju nedovoljnu efikasnost sudova u vođenju krivičnih postupaka i veliku disproporciju između kaznene politike zakonodavca u vidu zaprećene kazne i kaznene politike sudova u iskorišćenosti propisanih kaznenih raspona.